Z MOTÝLÍHO DOMU‚ chovatelská stanice papillonů

Naše štěňátka

           
Haf, haf !

Povím Vám celý ten příběh od začátku:

Kirké je moje kamarádka a je to prcek, nebo jak říká její chovatelka paní Mária krošláková je „krpatá“, vždyť vážila jen 1,8 kg. Taky je to divoch a trochu neposlucha, ale moc jí to sluší a všichni ji milujeme.

 

Páníčkové dlouho váhali, zda není moc malá na to, aby měla štěňata. Pak se ale na mezinárodní výstavě v Brně, kde Kirké získala CAC, nečekaně objevila paní Mgr. Božena Ovesná a Kirké bonitovala. Brzy na to se Kirké začala hárat a tak bylo rozhodnuto, že štěňátka budou. 

 

 

Kirké odjela do Voznice k paní Simoně Kratochvílové za Benjaminem Z Krve Orthosovy. Je to krásný, zdravý a úspěšný pes, vždyť je interšampion.

Hned si padli do oka a taky si to užili. 

 

Kirké bez problémů zabřezla a očekávala tři štěňátka. Pořád byla stejně divoká a veselá jako dřív a moc jí to slušelo. Začala neuvěřitelně žrát, nakonec přibrala 900 g a byla jako kulička. 

 

Pak přišel dramatický den D v neděli na svátek svatého Jiří. Už v sobotu odpoledne začala být Kirké hodně neklidná. Hrabala, silně jí tlouklo srdce, rychle dýchala a schovávala se do pelíšku. Moc jsme se nevyspali a já jsem o ní měla také strach.

Časně ráno se dostavily první mírné stahy a odtekla plodová voda. Dlouho se nic nedělo, ale pak přišly silné kontrakce a Kirké naříkala. Páníček zavolal na místní veterinární kliniku LIVE, kde mají nepřetržitou pohotovost. Byla ovšem neděle brzy ráno, takže nám řekli, že je tam jen základní služba a není přítomen nikdo, kdo by mohl v případě potřeby chirurgicky zasáhnout. Totéž jsme se dozvěděli ve veterinární ordinaci "Pod Mostnou horou" v Litoměřicích. Další varianta byla až Veterinární klinika Maradovi v Mělníce, kterou nám poradila paní Simona Kratochvílová. Tam už jsme byli s Kirké na sono a byli jsme spokojeni. I tentokrát nám řekli, že nás v případě potřeby budou očekávat.

Situace se rychle zdramatizovala, a protože smůla je lepkavá, tak se problémů vždy nalepí hned několik. Brzy potom vykoukla z Kirké nožička a to už jsme věděli, že problémy určitě budou. Naložili jsme Kirké i s pelíškem do auta a ihned vyrazili na Mělník. Dojezdová doba je ovšem 40 minut a to je v případě komplikací dlouhá doba. Cestou Kirké začala rodit a tak jsme zastavili a zkusili štěňátko vytáhnout. Postupně se podařilo vyprostit zadní nožičky, tělo i přední nožičky, ale hlavička byla nějak zaklesnutá a nešla ven. Když jsme dojeli do Mělníka, tak už nás paní doktorka Maradová očekávala, ale i jí dalo dost práce uvolnit hlavičku z porodních cest. Na oživení štěňátka (fenky) bylo ale už pozdě. Vážila kolem 200 g, šla nohama napřed a ještě se nějak zaklínila.

Byli jsme moc smutní, ale pořád byla ještě naděje, že další štěňátka se narodí zdravá. Udělali Kirké rentgen a ten podle očekávání ukázal dvě štěňáta. Jedno z nich opět velmi velké a nohama napřed, takže se vše chystalo na císařský řez. Už byl vyplněný i formulář se souhlasem, ale v tom Kirké rychle a bez problémů porodila druhou fenku (128 g). Ve srovnání s tou první to byl drobeček, ale byla živá a zdravá. Domluvili jsme se tedy, že před chirurgickým řešením udělá paní doktorka ještě jeden pokus o přirozený porod. Kirké dostala kapačku s glukózou a půl hodiny si odpočinula. Pak injekci oxytocinu a začaly opět kontrakce. Štěňátku se moc ven nechtělo, ale paní doktorka je velmi zkušená a má velký cit, takže se jí s velkým úsilím podařilo vytáhnout zdravého pejska (168 g).

Kirké byla nesmírně vyčerpaná, apatická a jen ležela. Vyšly ale všechny placenty, ztráta krve prý byla přiměřená a přestála to bez zjevného zranění. Štěňátka se hned přisála a cesta domů proběhla v klidu. Kirké se postupně zotavovala a začala se o štěňátka zajímat. Odpoledne je olízala a teď už se o ně pečlivě stará. Nakonec to přes velké drama relativně dobře dopadlo. Máme dvě zdravá štěňátka a Kirké bez díry v břiše.

V pondělí jsme ještě podle instrukcí Marcely Blahutové (děkujeme !) odstranili fenečce jeden paspárek. Ani to nezaregistrovala a ranka vůbec nekrvácela.

Na závěr musíme moc poděkovat paní MVDr. Alžbětě Maradové za její vysoce profesionální a citlivou pomoc a také paní Márii Krošlákové, se kterou jsme byli v telefonickém kontaktu a která nám nejen dala řadu užitečných rad, ale také nám byla oporou v kritické situaci.

 

Musím Vám naši novou rodinu představit.

Pejsek BASTIEN Z MOTÝLÍHO DOMU (168 g)

Fenka BEATRICE Z MOTÝLÍHO DOMU (128 g)

 

Třetí den po porodu se to ale zase nečekaně zdramatizovalo. Kirké vyzvracela vše, co snědla a vypila, byla smutná a odmítala žrát a pít. Odvezli jsme jí na kliniku LIVE v Litoměřicích, kde ji vyšetřili a udělali rozbor krve. Byla dehydratovaná a měla méně červených krvinek. Dostala antibiotika, vitamíny a třikrát kapačku. Ta jí vždy hodně pomohla. Druhý den už byla naštěstí zase v pořádku. Pevně věříme, že už to byl poslední problém.

 

Od té doby se Bastien i Beatrice mají k světu. Sají nebo spí a Kirké se o ně vzorně staré. Já pomahám, jak mohu a co mi Kirké dovolí. Někdy jí ale taky ta krásná štěňátka závidím.

11. den:

13. den: Bastien a Beatrice začínají otvírat oči a

18. den se začínají stavět na přední nohy.

21. den zkoušíme chodit, ale je to fuška !

 

24. den: poprvé na vycházce v zahradě. Začínáme ochutnávat svět.

Máme se rádi a začínáme si zvykat na lidi.

Socializace pokračuje.

 

Je nám 5 týdnů a sluší nám to:

BASTIEN:

BEATRICE:

Je nám 7 týdnů.

Máma Kirké je z nás trochu unavená a vylínaná.

TOPlist